Tábornický klub MUSTANG, spolu s kolegy z oddílu PRŮZKUMNÍK, byl jedním z prvních oddílů nejen v Kolíně, který po listopadu 1989 začal spolupracovat s nově obnovenou ČTU, do které také posléze oddíl vstoupil. Velkou měru na tom mělo blízké seznámení se s tehdejším náčelníkem ČTU, Vaškem Vlčkem, Wabim Ryvolou a dalšími postavami tehdejšího vedení, které kolínské oddíly v té době dával za vzor ostatním v celé republice. Historie oddílu je však podstatně delší. I dnes, v roce 2020 se jedná o nejstarší, doposud pracující dětský oddíl nejen v Kolíně a širokém-dalekém okolí. V dubnu 1968 byl totiž tento oddíl založen pod jménem HAVRANI, později ve 2.polovině 70.let přejmenován na MONCADA (skautský název se totiž soudruhům moc nehodil) a teprve po změnách zřízení přejmenován na tábornický klub MUSTANG. Po celou dobu byl ryze chlapecký, až posledních cca 10 let je klubem smíšeným.
Po listopadových změnách v roce 1989 se kromě velkých a nejvyšších rad jeho členové velice aktivně zúčastňovali v té době, téměř všech akcí pořádaných ČTU. Mnoho let po sobě klub zajišťoval program pro děti na Matějské pouti, včetně westernové show společně s Irčanem a jeho bičem, aktivně se účastnil programu na mnoha Setkání v lesích na Slunečné pasece, či akcích na základně v lipnickém lomu. Dále se klub podílel na pořádání akcí jako byl např.hudební festival Setkání trampů v Pikovicích (od úplně prvního ročníku), hudební přehlídka Interporta v Ústí n.L., kterou ČTU v té době spolupořádala a organizovala a v neposlední řadě na organizaci při mistrovství světa v rýžování zlata ve Velké Ledčici a mnoho dalších…
Hlavní náplní klubu (která trvá dodnes) byli v týdnu schůzky, o víkendu výpravy, sjíždění řek a vrcholem každého školního roku byli letní tábory. Ty byly každoročně zaměřeny na různé časové období. Členové klubu tak mohli zažít Divoký západ, hledání Ztraceného světa jako skupinka vědců, bojové akce z 2.světové války, pátrání po Svatém grálu jako Indiana Jones, indiánské léto na amerických prérií či život jako američtí farmáři nebo jako spolubojoníci legendárního Barbara Conana.
Na rozdíl od mnoha podobně založených a pracujících oddílů či klubů měli „Mustangové“ od začátku obrovskou výhodu. Klub měl perfektní, celoroční zázemí na svém velice dobře vybaveném a zařízeném tábořišti v Zeleném údolí u Březí, poblíž Čáslavi. Údolí, v té době klokotajícího potoka, je lemováno skalami, les kamkoliv se podíváš, na rozdíl od spousty podobných tábořišť žádná elektřina, žádné zděné, jen roubené stavby, podél potoka 3km po proudu a 2 km proti proudu žádná civilizace. Pro všechny členy klubu, ať již malé, či velké, to vždy byl a je ten „náš divoký západ“ a divoká příroda kousek od Kolína. Toto mimo jiné trvá doposud, kdy má klub pozemky s majitelem smluvně ošetřeny, včetně dřeva na topení téměř zdarma. Druhá výhoda byla a stále je, vlastní klubovna. V domovském Kolíně klub vlastní malý domek, ve kterém odjakživa probíhal oddílový, později pod křídly ČTU, klubový život během pracovního týdne. Byť se jedná o historický domek z poloviny 19.století, v těsném sousedství bývalých městských hradeb, chrámu sv.Bartoloměje a cca 5 minut chůze od středu města Jeho zdi zažili mnoho smíchu, zábavy, moudrosti, ale i starostí.
Za více jak padesát let prošlo oddílem několik stovek dětí a vedoucích, kteří ve většině dodnes vzpomínají na krásná klukovská a bezstarostná léta. Mezi dnešními členy je již mnoho dětí těch, kteří na tábor sami jezdili jako malý „prckové“, kteří se tam museli mýt studenou vodou, škrábat brambory k obědu a po naštípání dřeva ještě umývat nádobí z kuchyně.
Mimochodem, dlouholetým aktivním členem klubu byl také Miroslav Mikeš - Kocour, jeden z dřívějších místonáčelníků ČTU.
Jak je vidět i na „našem“ klubu T.K.MUSTANG, příroda a kamarádství bude malé i velké přitahovat stále. A nezáleží na tom, kdo nám zrovna říká, co a jak máme dělat a jestli prší, či svítí slunce……..
Pro účely kroniky ke 30.výročí znovu obnovení ČTU sepsal a sestavil Jiří Dibelka – DIBI, dlouholetý hlavní vedoucí klubu a úspěšný účastník jedné z prvních tábornických škol v roce 1990
