T. K. Brďo má svoji domovskou adresu v Týništi nad Orlicí.
Historie organizace sahá až do dob totalitních. Hlavní naší činností byla a stále je, především práce s dětmi a mládeží. Již tenkrát to bylo především o lidech, nikoliv o režimu. Spousta lidí zapálených do práce s dětmi přešla od Skautů k Pionýrům, jinak to tenkrát nešlo, podobně tomu bylo, když nastala šance Pionýr opustit. Pro příliš konzervativní přístup starého vedení jsme se již ke Skautům nevrátili a zkusili štěstí u Hnutí Brontosaurus. Ale i tam jsme byli svázáni spoustou pravidel a přilišnou organizovaností. 14.2.2003 jsme v Klopotech přešli pod Českou tábornickou unii. V Týništi velice známé jméno BRĎO se nedalo měnit, proto jsme si ho od brontíků přenesli i do ČTU. V rámci celoroční činnosti využíváme naši klubovnu v městském parku, kde se setkávají různé skupinky dětí školního věku, ale i vedoucí a instruktoři, kteří pak v červenci organizují námi milované letní tábory v Broumovských stěnách.
První aktivity spojené s naší tábornickou činností v broumovském výběžku se datují od roku 1978. První tábor proběhl v Hlavňově nad rybníkem na pronajatém tábořišti. Místo nás natolik okouzlilo, že jsme se rozhodli hledat vlastní základnu. Naďa s Hankou Černou, která po 40 letech stále na tábor jezdí, našly super místo v jiné části Hlavňova, ve Šterlenu. Je to to nejkrásnější místo na světě. Od té doby pořádáme tábory pouze tam.
A jak píše náš Milan: První Hlavňov na základně byl roku 1979 (existuje stavební povolení na kuchyň). Tu stavěla milice z Elitexu z beden na přepravu tkalcovských stavů. Pionýři měli samozřejmě v tu dobu absolutní podporu. Všeho bylo dost. Stavební materiál, lepenka, překližka, prkna, vše většinou zdarma vč. dopravy, uvolnění z práce, prostě totáč… ze všeho je díky Karlovi poměrně dost fotodokumentace. VŠE pro děti bylo tenkrát materiálně poněkud snazší, o to komplikovanější bylo skrytě vtěsnat do přísně totalitních požadavků na program svoje vlastní představy. Bolelo to, ale šlo to, a jak jsem se již zmínil, bylo to o lidech, o partě, a ta tady byla. Dříve se jezdilo na 3týdenní běhy, základna byla využita celé prázdniny, končila „Posledním týdnem“ (pozn.: týden tábora pro vedoucí), z práce nás uvolňovali placeně - jako nyní v automobilce ;).
To místo je kouzelné, každým rokem se nám vrací okolo 50 dětí prvního a dalších 50 dětí druhého stupně ZŠ. Vzhledem k dlouhé historii se často setkáváme s tím, že nám děti posílají rodiče, kteří v hlavňovském táboře vyrůstali. Naší základně je více než 40 let. Zažili jsme toho hrozně moc, vzpomínek máme plné batohy, děti se tam rády vrací. To místo má své nesporné kouzlo. Je téměř mimo civilizaci, obejdeme se bez elektřiny, bez internetu, televize. Nedaleké skály nelze ničím nahradit, snažíme se sžít s přírodou, slzičky při loučení by za ta léta daly na pořádnou řeku.
Jsme hrdí na to, že můžeme být součástí těchto míst, party kamarádů a naší organizace.
Tomáš, Milan, Miloš
Pohled očima „mladé“ generace na naše Brďo - Týniště nad Orlicí
Jelikož pomalu, ale jistě přestáváme být mladou generací a začínáme spadat do skupiny tzv. „fosilek“, jak se u nás s oblibou začalo říkat starším a zkušeným brďákům, nevěděli jsme, jak svůj pohled na fungování Brďa uchopit. Nakonec jsme se rozhodli podělit se o své postřehy ohledně činnosti Brďa v posledních plus mínus pěti letech.
Během roku je naší hlavní činností tzv. páteční Brďo, které se koná každý pátek a je určeno pro děti od 1. do 5. třídy. Tyto děti s námi poté většinou jezdí také na letní tábor. Aktivity a různé dovednosti, které si pro děti připravují vedoucí a instruktoři, se odehrávají v útulných prostorách srubu. Ten je schovaný za paneláky v týnišťském parku a v roce 2016 prošel rekonstrukcí (podlaha, okna, vytápění, malby,…), takže je to skvělé zázemí pro děti, ale také pro vedoucí a instruktory. V případě hezkého počasí je před srubem travnatá plocha, která je skvělá pro venkovní hry. Nedaleko od srubu je pak hřiště, patřící k základní škole, které je možné využít například k míčovým hrám. Vedoucí a instruktoři nejsou každý pátek jednotní. Prvotní myšlenkou bylo, aby se vedoucí střídali, což bylo mimo jiné i myšleno jako malý podnět pro děti, aby se vždy těšili, kdo asi v pátek přijde. V současné době to funguje tak, že dorazí ten, kdo má čas. Nejčastějšími a takovými hlavními „tahouny“ jsou Týna a Tom Boudkovi, kteří vymýšlejí pro děti jak páteční schůzky, tak akce mimo. Například velmi oblíbené vánoční přespávání ve srubu, či výlet na lezeckou stěnu.
V loňském roce začala na páteční schůzky docházet také děvčata z nejstaršího oddílu a mladí a nadějní instruktoři, což vede ke vzniku celého „oddílu“, starších brďáků. Tato skvělá parta podniká společně s odrostlejšími vedoucími, jako jsme my, různé stmelovací akce, na kterých zažíváme spoustu zážitků a srandy, ale také plánujeme CTH pro děti na tábor. Pro příklad, minulý rok si pro nás Tom a Týna připravili skvělý víkendový pobyt ve stylu dob komunismu. Vyrazili jsme také na laser game nebo nečekaně jako překvapení podpořit kamaráda maturanta na jeho maturitní ples. Rádi také vyrazíme na výlet po našich milovaných broumovských skalách.
A právě v těchto kouzelných místech pořádáme každoročně letní tábory. Vedoucí a instruktory tvoří převážně bývalí odrostlí táborníci, což je skvělé z důvodu znalosti okolí a návyků, které jsou na táboře zavedeny. Myslím, že díky tomu vznikla kolem našeho Brďa skvělá parta instruktorů a vedoucích, na které je spoleh a nezkazí žádnou srandu. Velký podíl však mají také ostatní lidé kolem, a to od kuchařek přes hospodáře, až po hlavního vedoucího. Ti tvoří parádní zázemí a tábory jsou tak zážitkem nejen pro děti, ale také pro nás dospěláky. Jsme moc rádi, že můžeme být toho všeho součástí (i když jsme jen malými vzdálenými pražskými pomocníky, pozn. Redaktora :-D)!
Klára & Honza
