Tábornický oddíl Svišti se věnuje práci s dětmi po celý rok. Trávíme společný čas na pravidelných týdenních schůzkách, na víkendových výpravách jednou za měsíc a v létě pořádáme třítýdenní tábor. Děti jsou u nás vítané od ukončení první třídy, a jakmile se blíží ke svému 15. roku života, dostávají možnost v oddíle zůstat jako instruktoři, kteří pomáhají s předáváním hodnot oddílu a jsou přirozeným pojítkem mezi dětmi a vedoucími. Stejně jako na instruktora, tak i poté na vedoucího (při dovršení 18 let) musí členi oddílu prokázat určité schopnosti a dovednosti a být dětem vzorem. Děti se v oddíle učí tábornické dovednosti, které využívají především na letním táboře. K neoblíbenějším patří práce se sekyrou, pilou a nožíkem, rozdělávání a zahlazování ohně, vázání uzlů, překonávání přírodních překážek a orientace dle mapy a buzoly. Děti se dále učí zdravovědu, poznávat kytky, stromy a zvířata v přírodě, stavět bivak na přespání v lese, šifry a morseovku.
Jelikož žijeme v moderní době plné technologií, užíváme si o to víc společný čas, který trávíme převážně v přírodě, a především v souladu s ní. Díky Svišťům se dokážeme vzájemně vnímat, poslouchat, sdílet a šířit radost nebo se podpořit ve chvílích, kdy nám do smíchu není. Děti učíme samostatnosti a budujeme v nich důvěru v samu sebe, protože víme, že když budou chtít, dokážou cokoli, a když k tomu budou potřebovat pomocnou ruku, my jim jí podáme.
Milujeme táborový oheň, nasloucháme jeho praskání, pozorujeme noční oblohu posetou hvězdami, s gustem zpíváme, i když to zazní někdy falešně. Ceníme si každého nového přátelství, které nám oddíl poskytne a navzájem si připomínáme, že nic není natolik špatné, aby se s tím nedalo hnout. A že umět si udělat ze sebe srandu je do života skvělá výbava. Občas si stavíme laťku možná moc vysoko, ale pak jsme pyšní, když vidíme, co děti dokážou, nebo jak my vedoucí posouváme své hranice, ke kterým bychom se mnohdy sami, bez kolektivu, nedostali.
Záleží nám i na vztazích s rodiči, udržujeme s nimi vřelý vztah. Daří se nám budovat jejich důvěru v oddíl a ve vedení. Vykání je u nás téměř raritou.
